6. kapitolka-I/II

7. února 2008 v 18:31 | maggie |  °°Temný náznak noci°°
Tak jsem tady zase s další kapčou!:)Pro změnu k Náznaku....
Musím se přiznat, že se mi ta kapča moc nelíbí...:(přijde mi jako, že tam z roxy dělam nějakou super hvězdu, ale to jsem si samozřejmě uvědomila až potom, co jsem to dopsala....a celý to mazat a přepsat se mi zase nechtělo...:((
Ale stejně doufám, že vás moc nezklamu...slibuju, že příště si na to skusím dát pozor...:))
Ale stejně komentujte a věřte mi, že na pořádnou kritiku jsem plně připravená!!!Tak jen do mě!!!:D

*******************************************
6. kapitola: Nová škola, noví lidé, nový život
Roxy rozrazila dveře učebny a vpadla dovnitř. Za pár minut mělo zvonit. Byla ráda, že to stihla.
Po setkání s rodiči se jí na hodinu vůbec nechtělo, ale…Bylo by asi divné kdyby vynechala hned první hodinu na nové škole. Když se trochu uklidnila, upravila si rozmazané oči a rozcuchané vlasy a vydala se na obranu. Před dveřmi nasadila přesvědčivý úsměv a vběhla dovnitř. Ve třídě už byli zřejmě všichni. Roxy si sedla vedle Lily, které ji držela místo a zadýchaně lovila učebnici, kalamář s inkoustem a brk na psaní.
"No, už jsem myslela, že se neukážeš,"zašklebila se Lil. Rox na ni pohlédla a ušklíbla.
"Hrad je docela velkej."
"No jo,"přikývla rudovláska. "An říkala, že jsi se šla projít."
"Jo, jo. Párkrát jsem se ztratila a nebýt toho šílenýho rytíře, tak bych se tam od tud snad ani nedostala,"zašklebila se a chvíli přemýšlela. "Ani nevím jak se jmenoval, ale vypadalo to, že tam byl,"na chvíli se odmlčela. "Až moc dlouho sám,"uchechtla se. A Lily se také ušklíbla.
"Že by sir Canogan?"nadhodila.
"Přesně!"rozzářila se Roxy. "To je on."
Hodina probíhala relativně v pohodě. Roxy s nikým nemluvila, ani s Lily. Hleděla si svojí práce. Za prvé se chtěla dobře uvést a za druhé na rozhovory neměla náladu. Asi půl hodiny po začátku hodiny se rozrazily dveře. Samozřejmě v nich nestál nikdo jinej než ten otrava Black.
Lily s Roxy si všimly, že Sirius s Jamesem chybí.
"Dobrý den, paní profesorko,"pozdravil Sirius. Celá třída ho bedlivě pozorovala.
"Dobrý den, pane Blacku," zopakovala odměřeným hlasem McGonagalová a prohlížela si ho přísným pohledem přes horní obroučky brýlí. "Byl byste tak laskav a obeznámil nás s důvody vašeho téměř půlhodinového zdržení?"pronesla ledovým hlase a Sirius se nervózně rozhlédl po třídě.
"No…totiž…víte, my sme byli-"
"Ty si vykáš Blacku?"přerušila ho uštěpačně Lily. Roxy vedle ní se neubránila úsměvu, stejně jako zbytek třídy. Black na ní hodil naštvaný pohled.
Přesně ve chvíli, kdy jeden Liliyn nápadník se začal do Siriuse navážet, se ve dveřích objevil James. Pohledy všech ve třídě se stočily na něj. Košile mu nedbale vykukovala z pod svetru a kravatu měl povolenou tak, že to vypadalo, že každou chvilku sklouzne na zem. U Jamese toto bylo v podstatě normální. Nikdy nechodil nijak zvlášť upraveně, stejně tak i Sirius, ale i tak na něm bylo něco divného. Ne ani tak oblečení a rozčepýřené vlasy, spíš výraz v obličeji. Většinou když ti dva přišli pozdě na hodinu(u nich nic neobvyklého), tak se oba spokojeně řehtali a profesorům se vymluvili třeba na střevní potíže, ale teď…Ani jeden se nesmál. James se tvářil zdrceně a Sirius ustaraně. Jamesovi obvyklé poťouchlé plamínky v očích, jakoby vyhasly.
"Promiňte, paní profesorko,"zamumlal James se sklopenýma očima. Celá třída si vyměnila překvapený pohled. I McGonagalová se tvářila zaskočeně. Tihle dva se nikdy neomlouvali!
"Tak dozvím se konečně kde jste byli?"zopakovala profesorka, když se vzpamatovala z prvotního šoku.
"Obávám se, že ne, paní profesorko,"odpověděl James zatímco si sedal do své lavice. McGonagalová se zatvářila jakoby do ní uhodil blesk. Sirius se zaraženě otočil na svého kamaráda a James vypadal, že je mu to upřímně jedno.
"Co prosím?"pozvedla McGonagalová obočí. Sirius se už nadechoval k jednoslabičné odpovědi, ale James ho předběhl.
"Obávám se, že ne, paní profesorko,"zopakoval znovu James hlasitěji. McGonagalová se zatvářila nebezpečně a studenti se uchechtli.
"Dostáváte školní trest!Oba!"zahřměla. "Po hodině si ještě promluvíme!Sednout!"
"Tak to to dopadlo ještě docela dobře,"prohodila tiše Lily.
"Dobře?Mě se zdála celkem slušně naštvaná,"podotkla Roxy.
"To jo. Ale když vyfasovali jenom školní trest, tak to-"
Během jejich rozhovoru si ani jedna nevšimla upřeného pohledu černovlasého rozcuchaného chlapce. James dívky pozoroval oříškovýma očima schovanýma za kulatými skly brýlí. Ale tentokrát to nebyl pouze zamilovaný pohled patřící Lily. Tentokrát si všímal i druhé dívky. Sledoval jak si odhrnula sestříhanou ofinku z čela a snažil se, vzpomenout si, kde tohle už viděl. Nakonec došel k jedinému, i když nevysvětlitelnému závěru. Přesně tenhle úsměv, přesně tenhle pohyb rukou odhrnující otravné vlasy z čela, znal pouze od jediného člověka. I když pouze z fotografií. Jeho matka tehdy vypadala stejně jako Roxy. Až na ty oči.
'To je přece blbost,'snažil se přesvědčit sám sebe. 'Tohle by mi naši neudělali!'Rozhodl a dál se pokusil na to nemyslet. Šlo to ale dost těžko, zvlášť pokaždé když Roxy něco udělala nebo řekla, se to až nebezpečně podobalo vlastnosti někoho z Jamesovo rodiny.
Přemýšlel celou hodinu a vůbec nevnímal výklad profesorky McGonagalové. Po hodině přeměňování okamžitě všichni zamířili do učebny obrany proti černé magii.
"Pane Pottere!"ozval se Jamesovi nad hlavou naštvaný hlas profesorky Preaknerové. Chlapec k ní překvapeně vzhlédl. Ani si nevšiml, že už přišla do třídy.
"Promiňte?Co jste říkala?"
"Žádala jsem vás, kdyby jste byl tak laskav a předvedl nám kouzlo, které se dnes celé dvě hodiny učíme,"zašvitořila profesorka, zřejmě potěšena tím, že bude moci potrestat Nebelvířana, zvláště když to byl jeden z jejích nejméně oblíbených studentů.
"Vážně?"podivil se James a celá třída se hlasitě rozesmála.
"Ano, vážně,"přikývla profesorka, vychutnávající si jeho bezmoc. "Mohl by jste mi tedy ono kouzlo předvést?"
James na ni chvilku nechápavě zíral, a když usoudil, že mu nic jiného neřekne, rozhlédl se po třídě. Jeho pohled jasně žádal o pomoc. Nechtěl přivést Nebelvír do problému hned první den. Pohlédl na Siriuse, který se mu snažil nějak pomoci. Rukama různě mával ve vzduchu, tak aby to Preaknerka neviděla. James pochopil něco, jako slepý nebo postižený, ale takové kouzlo nikdy nedělal. Bezradně pokrčil rameny a už se chtěl otočit zpět na profesorku Preaknerovou, ale pohledem ještě stihl zavadit o Roxy. Měl pocit, jakoby na něj mrkla. V jedné vteřině se mu zdálo, že v jejích očích viděl jiskřičku nápadu. Ale to už se očima vrátil zpět k spokojeně se culícímu prasečímu ksichtíku profesorky Preaknerové. Už už se mu přes rty drala výmluvná slovíčka, která stejně v případě Preaknerky nikdy nefungovala, ale v tom se ozval Liliyn hlas.
"Ty to chápeš, Rox?"
"Ani trošku. Tohle Neviditelné kouzlo,"na poslední dvě slova dala větší důraz, aby je slyšela celá třída včetně Jamese. "Je hrozně náročné."
Celá třída na ně nevěřícně zírala a Sirius se pobaveně ušklíbl.
"Samozřejmě, paní profesorko,"usmál se andělsky, zatímco 'milé' paní profesorce zmrzl samolibý úsměv na rtech. James vytáhl hůlku a jediným mávnutím nechal Preaknerovou zmizet.
Celá třída, kromě Zmijozelských začala hlasitě tleskat. James si schoval hůlku do vnitřní kapsy hábitu a vděčně se usmál na Lily s Roxy. Roxy se spokojeně usmívala, zatímco Lily vypadala, jakože nevěří tomu, co právě udělala. Vždyť ona vlastně pomohla Jamesovi Potterovi!
"Správně!"zavrčela profesorka, když se mávnutím hůlky znovu zhmotnila. Šlehla nehezkým pohledem po Jamesovi a ještě ošklivěji se podívala na Roxy s Lily. Lily jí moc nevnímala, zřejmě stále proklínala samu sebe, ale Roxanne se jen spokojeně usmála. "Jak vidím, tak Neviditelné kouzlo ovládáte bravurně. Takže myslím, že by nebylo na škodu druhou hodinu procvičovat spíše,"zlomyslně se usmála. "Souboje."
Nebelvírští si vyměnili znepokojený pohled. 'Tohle nebude jen tak,'pomyslel si téměř každý z nich. Zato Zmijozelští se spokojeně ušklíbli.
"Myslím, že se mnou všichni souhlasíte, když řeknu, že to velmi potřebujeme,"ušklíbla se.
"Všichni se zvedněte a pojďte sem ke mně,"přikázala jim. Studenti se tedy zvedli a postavili se podél stěny. Profesorka mávla hůlkou a přirazila všechny lavice do rohu místnosti, takže vzniklo dostatek prostoru na souboje.
"Takže,"tleskla Preaknerová rukama. "Nejprve navrhuji, abychom vybrali jednu dvojici, které nám ukáže takový,"na chvíli se odmlčela. "Zahřívající souboj."
"Co by jste řekli na Zmijozel proti Nebelvíru?"usmála se sladce. "Já navrhuji,"pohlédla do svého seznamu a s hraným zadumáním zkoumala seznam žáků. "Pana Malfoye proti slečně Kalsnové!"přečetla ze seznamu a užívala si vylekaných pohledů Nebelvírských. Nikdo neznal Roxanniny schopnosti, za to Malfoye měli přečteného dokonale. Pro něj to byla jedinečná příležitost, jak se Roxy pomstít za poškozené pohlavní orgány.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Která moje povídka se vám nejvíc zamlouvá?

Friendship or love 52.5% (94)
Láska vs. zlo 19% (34)
Temný náznak noci 17.9% (32)
Obraz skutečnosti 3.9% (7)
Žádná 6.7% (12)

Komentáře

1 Lightsoul Lightsoul | Web | 8. února 2008 v 10:47 | Reagovat

Téda tak to je něco no musím uznat, že se moc těším na ten souboj :-) Takže ne něj hned jdu a ted ke kapitolce moc a moc se ti povedla .-)

2 Lali Lali | 10. února 2008 v 9:50 | Reagovat

Parádní kapitolka!!! Honem další!!! ;°)

3 MarryT MarryT | Web | 19. dubna 2008 v 10:50 | Reagovat

Héj! Takhle napínavě to skončit, to se dělá?! Jinak super  jdu rychle na další. Jsem ráda že Lill s Roxy dostaly Jamese z takové situaci ;-)

4 bláňa bláňa | 29. ledna 2009 v 0:28 | Reagovat

bezva!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama