II. kapitolka II/II

22. prosince 2007 v 12:04 | Markki |  °°Friendship or love?°°
A tady je zbytek :))

Čekala jsem sotva půl minuty, když se pár metrů ode mě ozval výkřik a já najednou neviděla nic jiného než rudou záplavu vlasů.
"Ahoj Lily!"zasmála jsem se, když se mi podařilo se od ní odtrhnout.
"Katy!"vykřikla znovu a zase se mi vrhla kolem krku. Ovšem tentokrát se mě nesnažila udusit, takže mi to nevadilo. Také jsem jí objala. Stály jsme tam několik minut než jsme se od sebe odtáhly. "Já tě tak ráda vidím, Kat!"začala Lily šťastně.
"Já tebe taky, Lil,"ujistila jsem ji a rukou jí objala kolem ramen. Lily byla až nadpozemsky hezká dívka. Se zářivýma smaragdovýma očima a temně rudou hřívou vždycky trochu vyčnívala z davu. Byla o pár centimetrů vyšší než já, ale i tak patřila spíš mezi trpaslíky. Ale ona nejenže byla moc hezká, což oceňovala především mužská populace, ale byla také moc milá, hodná, přátelská a chápavá. Zkrátka dokonalá kamarádka. Byla úplně jiná než Sirius. Ale přesto jsem je měla oba dva ráda. Ten se přímo vyžíval v průšvihách a problémech. Školní tresty pro něj byly takovým každodenním rituálem. Ostatně pro mě a Jimmyho také. Občas se k nám přidal i Remus s Péťou. Zato Lily divné s posvátnou úctou dodržovala všechna pravidla. Co by jste také čekali od primusky, že? Ale to zase neznamená, že by to byl nějaký andílek. To fakt ne! Když se Lily naštve tak je to fakt maso. To zní jde až strach. Koneckonců James je jedním z těch, co jí vytáčí téměř denně a já jsem téměř vždy u toho, protože svůj čas trávím buď s Poberty nebo Lily, takže já vím, o čem mluvím.
"Hele!"ukázala prstem na manželský pár zvědavě se rozhlížející po okolí. "Támhle sou naši. Moc rádi by tě viděli, než odjedeme!"usmála se a už mě za ruku táhla ke svým rodičům.
"Dobrý den,"pozdravila jsem jakmile jsme byly v doslechu.
"Ahoj, Katy,"vykřikla paní Evansová, když mě uviděla. Sakra to snad není možné!Celé prázdniny mě nikdo neobejme, a teď to jde jak na běžícím pásu. Všichni se do toho objímání nějak mají a já nejsem vyjímkou. Všechny je moc ráda vidím, víte?
"Jak jsi se o prázdninách měla?"začala se vyptávat Liliyna matka, hned jakmile mě pustila a já si potřásla rukou s panem Evansem.
"Měla jsem se výborně,"ujistila jsem jí s úsměvem.
"Tak to je dobře, drahoušku!"poplácala mě po tváři.
"Tak my už asi půjdeme,"oznámila Lil, když viděla, jak se tvářím. Zlatá holka!Jako né, že bych neměla její rodiče ráda, to ne, oni jsou moc milý, ale já si toho v červenci, který jsem celý strávila u Lily, užila dost.
"Tak dobře, zlato,"přikývla paní Evansová a se slzami v očích objala svoji mladší dceru. Za pár minut už jsme společně s Lily šly k vlaku, ale jakmile jsme zmizely v davu, zastavila jsem se a otočila se na svoji kamarádku.
"Co je?"divila se Lily.
"No, víš,"začala jsem. Ajaj. Tohle nedopadne dobře! Kdyby mě nezabila na místě a náhodou souhlasila, že tam se mnou půjde, tak se stejně nedožiju druhého dne, protože mě zabije paní Potterová, která bude chtít pomstít syna. A i když ho zabije Lily, tak to stejně odnesu já. O co?!
"Jsem domluvená s klukama,"nemohla jsem si nevšimnout, jak protočila oči v sloup. "A paní Potterová by tě chtěla poznat."
"Cože?"vykřikla div ne zděšeně moje rudovlasá kamarádka.
"Já vím Lily, že se ti tam nechce, ale mohla bys to pro mě udělat?"poprosila jsem jí a udělala na ní psí oči jako předtím Sirius.
"Tak na to zapomeň!"prohlásila rázně. Tak nic, no. Budu muset ještě cvičit. "Já Pottera rozhodně nechci vidět dřív než na hostině a ani nemam chuť se vykecávat s jeho rodinkou!"
"Ale no tak,Lil!"chytila jsem ji za paži, protože se chystala vlézt do vlaku. "Prosím!Udělej to pro mě!Já vím, že je nesnášíš, ale jsou to moji kamarádi a navíc už přeci nejsou tak hrozní, ne?" pohlédla jsem na ní přesvědčivě. Jo, přesvědčivě!Možná by i souhlasila, kdyby se najednou dav před námi nezačal zděšeně rozutíkat a na vozíku původně určeném pro kufry se na nás neřítil nikdo jiný než James se Siriusem! Obě dvě jsme zděšeně zapištěly, ale už jsme nestihly nic udělat. James nás každou chytil rukou kolem pasu a vytlemeně nás vytáhl do vozíku, zatímco Sirius popadl Liliyn kufr a klec, kde měla tříbarevného kocoura, Krafa.
Jo, jo, já vím!My dvě jsme na ty jména ujetý! Čím debilněji tím líp. Naše motto.
"Sakra, Pottere!"zavřeštěla Lily a pěstmi bušila Jamese do vypracovaného hrudníku. "Okamžitě to zastav, Siriusi!"zakřičela jsem pro změnu já. Vůbec se mi nezamlouval pocit, že sedím v jednom malém vozíku společně se šíleným Siriusem, vytlemeným Jamesem a nebezpečnou Lily. A navíc jsem vůbec neměla tucha jak je možné, že ten vozík jede a ještě ke všemu uhýbá tak, aby do nikoho nebo do ničeho nevrazil. Teda i když je fakt, že to ani nebylo nutné. Lidé totiž uskakovali sami.
"Já to neřídím,"prohlásil Sirius vygebeně.
"Jamesi!"vřískla jsem znova. "Koukej to zastavit!"
"To neřídím já,"odbyl mě James a dál se hádal s Lily.
"Co-cože?"vykřikly jsme obě najednou. Vyměňovaly jsme si vystrašené pohledy, zatímco ostatní uskakovali před nebezpečným vozíkem. Asi jediná věc, která se mi za celou tu dobu, co jsem trčela v tom voze Siriusovi na klíně, líbila, byl pohled na Luciuse Malfoye, jak s hrůzou v očích skáče přímo do psího trusu. Sirius to zřejmě postřehl také, protože se rozřechtal jako blázen a já se k jeho smíchu přidala. Lily po mně vrhla nevěřícný pohled a dál bušila Jamese do hrudníku.
"No to snad,"vydechla jsem překvapeně. Právě jsem totiž zahlédla nepatrnou část kůže na držátku u vozíku. Sakra, já ho zabiju!
"Remusi Lupine!"zavřeštěla jsem hystericky. "Koukej to zastavit!"Sirius s Jamesem vypadali, jako že je vůbec nepřekvapuje, že jsem to poznala, zato Lily na mě zírala jako na blázna. Přesně v tu chvíli ze sebe Remus ztrhl neviditelný plášť a zářivě se na nás zazubil.
"Já vás zabiju!"stačila jsem ještě říci, ale to už Remus trhl vozíkem tak, že jsme několik metrů jeli bokem. Asi bych vypadla, kdyby mě Sirius pevně nechytil kolem pasu. Začínal se mi z té rychlosti zvedat žaludek, tak jsem otočila hlavu tak, abych neviděla na cestu pod sebou, málem to se mnou seklo, fakt!Očima jsem totiž zabloudila k Jimmymu a Lily. Páni!Musím říct, že ten pohled, za to fakt stál. Lily byla na Jamesovi nalepená a hlavu měla zabořenou v jeho tričku. Prstem jsem žďuchla do Siriuse a ten se na ně také otočil. Údivem otevřel pusu dokořán.
"Dobrej začÁÁÁÁTEK!"zakřičela jsem. Remusovi se totiž podařilo zastavit, ale to se nedá říct o nás. Já, Sirius, Lily i James jsme vyletěli z vozíku jako vyerbegovaný paka a spadli jsme přímo k nohám Jimmyho a Removo rodičů, kteří nás vykuleně pozorovali. Sirius a James se začali, jakmile se trošku vzpamatovali, hlasitě smát. Sirius se vyhrabal na nohy a vytáhl na ně i mě. Lily se na ně vyhrabala sama. Ale rozhodně jí do smíchu nebylo.
"TY JEDEN IDIOTE!"zaječela přes celé nástupiště. Potterovi i Lupinovi na nás valili oči ještě víc. Teda…momentálně hlavně na Lily. "Já tě jednou zabiju, Pottere!!"zavřeštěla zatímco se snažila poskládat všechny kosti na své místo.
"Taky tě rád vidim, Evansová,"zazubil se na ní James ze země. Ach jo!A já byla tak naivní, že jsem si fakt myslela, že by se někdy mohli dát dohromady. A jestli jo, tak to tomu rozhodně nenasvědčovalo. Vyměnili jsme si se Siriusem pohled.
"Tak nic,"prohlásil Sirius a já moc dobře věděla, jak to myslí.
"Jo,"povzdechla jsem si.
"ZMLKNI, POTTERE!"
"A když ne?"zašklebil se andělsky James.
"Tak ti bude Black brzy nosit kytky na hrob!"vyštěkla okamžitě odpověď. To už na mě bylo moc. Začala jsem se smát jako blázen, zato Jimmy se tvářil jako kakabus.
"Ale no tak, Evansová!"vyskočil na nohy a dřív něž stačila zareagovat, popadl ji kolem pasu. Nezdálo se, že by mu nějak vadilo, že to všechno sledují jeho vlastní rodiče. "Přece bys na mě nebyla zlá,"zašvitořil a přitáhl si ji ještě blíž k sobě. Lily se okamžitě začala v jeho náručí svíjet a snažila se vyprostit.
"To máš pravdu!"přisvědčila bojovně, jakmile se mu vytrhla ze sevření. "Nebyla! Já přímo sem!"vyštěkla znovu.
"Ale tomu sama nevěříš, Evansová?"ušklíbl se Jimmy znovu. Lily se zatvářila nebezpečně. Začala rudnou a netrvalo dlouho a barva jejího obličeje byla naprosto totožná s barvou jejích vlasů.
"Neštvi mě, Pottere!"varovala ho vztekem se klepající Lily.
"To já nikdy, Evansová!"
"Nikdy?Snad se nesnažíš být vtipnej…? Protože tohle vůbec vtipný není!"
"Když se snažim bejt vtipnej, tak vtipnej jsem. Takže jestli se ti to vtipné nezdá, tak to nejspíš bude pravda!"
"No jasně!Takže, když jsi minulý rok Snapovi řekl, že ho miluješ, tak jsi to také myslel vážně?"pozvedla Lily obočí pochybovačně. "Mě to totiž vtipné nepřišlo!"To už na nás bylo moc. Sirius, Remus i já jsme se začali řehtat jako pominutí. Zatímco drahé rodičovstvo na Lily valilo oči, ale ta zřejmě ani netušila, že jsou přítomni a že slyší úplně všechno, co jejich synovi říká.
"No jo!Vtipná jako vždycky, co?"ušklíbl se James a uraženě pozoroval své kamarády, takže nás. Ale to nás rozchechtalo ještě víc.
"Jo!Přesně tak!"přisvědčila Lily spokojeně, ale rozhodně ještě nebyla úplně klidná.
"Ty si to taky vypiješ!"ukázala na mě prstem. Co zase já?!Já jsem jí nesejmula vozíkem!
Dotčeně jsem jí probodla pohledem.
"Co zase já?"vyhrkla jsem ublíženě.
"Ehm, ehm,"ozvalo se nám za zády ,nenápadné' zakašlání. To pouze pan Potter poukazoval na svou maličkost. Obě dvě, teda vlastně všichni čtyři, jsme se zarazili uprostřed pohybu, abych pravdu řekla, tak ani já jsem je moc nevnímala. Všichni jsme se, jako bychom to měli nacvičené, ve stejnou chvíli váhavě otočili na veškeré rodičovstvo. Lily zalapala po dechu. Zase nebyla tak blbá, aby jí nedošlo, před kým a koho tak bravurně přejmenovala na nepříliš lichotivé jména. Přece jenom James vypadal tak trošku jako klon jeho otce, takže by musela být praštěná, aby je nepoznala.
"Hups,"vydechla jsem. Sirius po mě vrhl pohled a já mu opětovala. Musela jsem honem rychle uhnout, protože jinak bych se téměř určitě začala smát. Sirius se tvářil podobně.
"Eh, dobrý den,"zkusila to Lily.
"Dobrý den,"oplatil jí pan Potter pobaveně pozdrav. "Ty musíš být ta slavná Lilyan Evansová, že?"podal jí ruku a Lily jí zaskočeně přijala. Asi jí překvapilo přirovnání slavná, ale jako v tomhle já prsty nemám!Fakt!Já svoje kámošky totiž nedrbu! To je Jimmyho práce!
"Ano, to jsem já,"zamumlala spíš svým botám, nežli jemu.
"Já jsem Rick Potter,"představil se s úsměvem.
"Dori Potterová,"podala jí ruku i Jimmyho matka.
"Tě-těší mě,"zakoktala se Lily.
"Mě také!"usmála se paní Potterová upřímně. Lily překvapeně zamrkala. Jooo, tak tohle nečekala, holka!Hi-hi!J
"Vážně?"podivila se Lily upřímně. Ta je fakt moc. Se Siriusem a Remem jsme se sehraně rozesmáli. James radši mlčel, protože zřejmě nechtěl riskovat nějakou tu ránu pěstí.
"Samozřejmě,"přisvědčila pobaveně paní Potterová. "Jsem velmi ráda, že našeho Jimmyho i v té škole někdo čas od času profackuje!"
James se zatvářil ublíženě, což nám samozřejmě přišlo hrozně vtipné, takže jsme se smáli, tak, že nás kolemjdoucí pohoršeně sledovali.
"Ehm, no a-ale to ne-není pravda,"vykoktala Lily a já se málem pod salvou smíchu svalila na zem.
"Samozřejmě, že ne, zlato,"uklidňovala jí paní Potterová hlasem, kterým se utěšuje tříleté dítě.
"Víš jistě, že to není pravda, Evansová?" přiskočil James k rudovlásce a rukou jí objal kolem ramen.
"Naprosto jistě, Pottere,"zavrčela Lily napruženě. Zřejmě by mu jednu vrazila, kdyby tam nebyli jeho rodiče.
"Tak to jsem rád!A já už se začínal bát, že mě nemáš ráda,"zašklebil se a Lily byla nucena zatínat zuby zlostí, aby mu něco neřekla.
"No, tak my asi radši půjdeme,"prohlásila jsem, protože jsem rozhodně nechtěla být odpovědná za Liliin zločin a ani jsem nechtěla být spoluviník.
"Jo!"přidal se hned Sirius. "Vlak odjíždí za pět minut, tak abychom nenaskakovali na poslední chvíli!"Musím říct, že od něj to znělo dost zajímavě, zvláště když on byl jeden z těch, kteří se přímo vyžívali v dělání věcí na poslední chvíli. I pan Potter se zatvářil nedůvěřivě, ale nakonec zřejmě také usoudil, že to tak bude nejlepší. Paní Potterová a paní Lupinová nás všechny objaly (dokonce i Lily!!), daly nám přednášku o slušném chování a pak jsme se všichni vydali ke vlaku.
"Počkej, Evansová!"doběhl James k Lily a vyškubl jí kufr z ruky. "Já ti to vezmu!"
"Ne, to je dobré, Pottere!"zavrčela Lily a chytla svůj kufr, aby mu ho vzala.
"Ale no tak!Přece tě nenechám se s tím tahat samotnou!"vyvalil na ní James oči.
"Jen ho nech, Lily!"ozval se z davu hlas Jamesovi matky. "Náš Jimmy ti moc rád pomůže!"
Lily zaťala zuby a nakonec Jamesovi svůj kufr nechala. No, nechala…Ona ho po něm spíš mrskla. James zaťal zuby bolestí, ale bez jediného slova nastoupil za Lily do vlaku i s jejím kufrem.
Pohlédla jsem na Siriuse a spatřila jsem v šedých očích ustaraný výraz. Zíral na svého kamaráda, kterému když Lily zmizela ve vlaku zmizel z tváře samolibý úsměv a nahradil ho ztrápený výraz. Vyměnila jsem si se Sirim smutný pohled a také jsem nastoupila do vlaku.
"Díky, Pottere!"slyšela jsem Liliin hlas, ještě dřív než jsem se po schůdkách vyhrabala do vlaku. "Ale dál už to zvládnu sama!" vytrhla mu kufr z ruky a vydala se uličkou dál. James na to nic neřekl. Zřejmě mu došly argumenty. I když jsem nepochybovala o to, že kohokoliv jiného by pořádně setřel. Měl Lily opravdu rád a mě moc mrzelo, vidět ho, se trápit. Když se na nás znovu otočil tvářil se naprosto pohodářsky. Bylo mi ho líto. A přitom mi Lily říkala, že už není tak hrozný. Minulý rok se k sobě chovali daleko líp než roky předtím.
"Pohni kostrou, Tichošlápku, jinak tady vystojíme důlek,"zašklebil se na Siriuse.
"No jo pořád,"zahučel Sirius, který do vlaku naskakoval jako poslední.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tu...:))

--KLICK-- 100% (226)

Komentáře

1 Kájja Kájja | 22. prosince 2007 v 15:26 | Reagovat

Jééé děkuju moc za kapitolku...je úžasná... fakt díky...

té kapče se snad budu smát i pod stromečkem... je fakt skvělá ta jízda byla nej... a ještě jednou díky :D

2 markki markki | 22. prosince 2007 v 17:16 | Reagovat

nemáš vůbec zač...:))

3 juju juju | 22. prosince 2007 v 20:41 | Reagovat

Super...♥♥tesim se na dalsi pokracovani i na pokracovani Láska vs. zlo...

4 pepenka5 pepenka5 | E-mail | Web | 24. prosince 2007 v 11:25 | Reagovat

Já miluji povídky Lily+James=♥♥♥♥

A tá tvoji je bezvadná.Napíš mi na ICQ: 381-493-357

nebo na mé stránce www.pepenka5.blog.cz

MIMOCHODEM JSEM SLOVENKA.DOUFAM ŽE TO NEVADI.KDOKOLIV MI NAPI3TE PROSIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIM. 381-493-357

www.pepenka5.blog.cz

5 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 28. prosince 2007 v 22:51 | Reagovat

Krása...fakt se ti to povedlo..taky bych se chtěla jednou takhe projet ve vozíku po nádraží..a taky jsem nemohla z té jejich hádky....fakt bomba..:D:D:D:Dletím dál...:-)

6 markki markki | 28. prosince 2007 v 22:58 | Reagovat

mocinky děkuju!!:))

7 Lightsoul Lightsoul | Web | 1. února 2008 v 10:49 | Reagovat

Tak to je fakt síla.... strašně jsem se u toho nasmála a chudák Lil, no nic jde zase rychle na další kapitolku :-)))

8 Jenny Jenny | Web | 16. února 2008 v 21:30 | Reagovat

Já se gebila od začátku do konce!!=D Naprosto perfektní!! letím dál!

9 Jaune Jaune | Web | 8. července 2009 v 15:39 | Reagovat

:D:D chytl mě výtlem, že sem skoro spadla pod židli... :) geniální

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama