II. kapitolka I/II

22. prosince 2007 v 12:02 | Markki |  °°Friendship or love?°°
Ahojky, lidičky!!:)
Takže vkládám druhou kapitolku k povídce Friendship or love... S dějem se sice moc nepohnem, ale ještě pár kapitolek a napíšu hlavní 'zápletku'..:))
Jinak nevím, jestli budu něco vkládat do Vánoc, ale kdyby náhodou ne, tak bych vám chtěla popřát všechno nejlepší, krásný svátky a ať pod stromečkem najdete všechno po čem vaše srdíčka prahnou..:)
A ještě na konec bych chtěla hrozně moc poděkuvat svojí kamarádce Karolínce, nejen za to, že mi věnovala třetí kapitolku svojí úžasný povídky, ale také za to, že tady pro mě je vždycky, když jí potřebuju a že mi věří a podporuje mě, i když se na mě ostatní vykašlou...:))MTMMMR, Kájo!!A tahle kapitolka je jen pro tebe!!:)
Ale vy ostatní nezapomínejte komentovat!!!:o))

2.kapitola
"Čau, lidi,"pozdravila jsem vesele svoje kamarády. Tedy Jamese, Rema a Petra. "Dobrý den!"usmála jsem se na manžele Potterovi a Lupinovi.
"Špunte!"zařval James přes celé nástupiště jakmile mě uviděl, přiběhl ke mně, zvedl mě div ne nad hlavu a začal se, se mnou točit jako blázen. Jen pro pořádek…Špunt je taková moje nepsaná přezdívka…Proč….to vám asi všem došlo, co?J Sirius s Remem, Jamesovo i Removo rodiči se začali pobaveně pochechtávat, zatímco já jsem zděšeně křičela. No koho by to nevyděsilo? Ono koukat na svět z takový výšky! Na to nejsem zvyklá! A navíc na nás čučeli skoro všichni lidi na nádraží. Fakt bezva!
Zrovna ve chvíli, kdy se můj žaludek začínal bouřit a chystal se vyvrátit snídani, mě Jimmy položil a objal. Tentokrát bez přivolávání pozornosti.
"Rád tě vidim, kotě,"usmál se upřímně. Vidíte?Takhle suprový já mám kamarády!Závidíte, co?JNepučim, nepučim!!Chá-chá!!:P
"Já tebe taky, Jimmy,"zašeptala jsem mu do ucha. Teda..Pokusila jsem se mu zašeptat do ucha…Vzhledem k tomu, že jsem, stejně jako u Siriusova a Remova případu, o dvě hlavy menší, musela jsem si stoupnout na špičky a ani to nestačilo. Takže jsem mluvila spíš do jeho trička.
"Ahoj, Reme,"objala jsem i svého dalšího kamaráda. Nevypadal nejlíp. No ono, taky aby jo!Předevčírem byl úplněk, tak se nemůžete divit. Mrzí mě, že jsme s ním nemohli být jako jiné úplňky, ale prostě to nešlo. Navíc my jsme se s našima vrátili z dovolený teprve včera a jen tak si na noc odskočit z Karibiku do Londýna není zas tak jednoduché, to doufám uznáváte!
"Nazdárek, Kat,"zazubil se. A hned vypadal zdravěji!To mi věřte!
"Čauky, Péťo,"žďuchla jsem do posledního člena naší party. Toho se mi moc objímat nechtělo. Vzhledem k tomu, že měl celou pusu opatlanou od nějakého humusu, z nosu mu visel holub a příšerně se potil, tak to doufám pochopíte.
"A-ahoj, Katlin,"vykoktal Petr a s bolestivým výrazem si mnul sádelnatou ruku do které jsem ho praštila. Že bych měla takovou páru?J
"Ahoj, Katlin, drahoušku,"objala mě Jamesova matka. Jo, tak tu mám ráda. Párkrát jsem byla u Jimmyho na prázdninách. Samozřejmě tam byli i Sirius, Remus a Péťa, takže o zábavu jsme měli postaráno. A i když jsme vyváděli jednu hovadinu za druhou, tak si paní Potterová nikdy nestěžovala. Ano, jasně, že nás občas napomenula, ale to bylo taky tak všechno. Měla nás všechny ráda jako vlastní, i když občas se mi zdálo, že Petra moc nemusí. Abych se přiznala, tak Petr také není zrovna člověk bez kterého si nedokážu svůj život představit, ale prostě patří mezi Poberty, no.
"Dobrý den, paní Potterová,"zachroptěla jsem s námahou. Silný stisk kolem plic, způsobil, že se mi jaksi zmenšil přísun kyslíku, takže jsem měla, co dělat abych jí od sebe neodstrčila, i když pochybuju, že by se mi to podařilo.
"Mami, no tak pusť jí!Vždyť začíná modrat!"zachránil mě James a Sirius s Remem se rozesmáli, Petr jaksi nepochopil, co je na tom špatného, takže radši tiše stál stranou, Lupinovi i pan Potter se pouze pobaveně usmáli a paní Potterová mě konečně pustila.
"Ty jsi přes prázdniny tak vyrostla a ten účes!"začala Jimmyho maminka a já měla co dělat, abych se nerozesmála. Já a vyrůst?. Měřím přesně 157 cm už od páté třídy. Od té doby jsem nevyrostla ani o milimetr. "To vypadá moc hezky, zlato. Moc ti to sluší!"brebentila dál a já se pouze nesměle usmívala. Njn…Zkrátka moje oblíbená činnost, no.
"No jo!"vykřikl najednou Sirius. "Ty jsi ostříhaná! A já si říkal, co je na tobě divnýho!"plácl se dlaní do čela a všichni přítomní znovu chytli záchvat smíchu. Já kamaráda obdařila pouze jakýmsi šklebem a dál jsem si ho nevšímala.
"No tak, Dori nech ji už vydechnout!"ozval se pan Potter pobaveně. "Mimochodem, Katlin, nevím, jestli znáš Jacka a Ewelin..?"pohlédl na mě a já pouze zavrtěla hlavou. Co jsem taky mohla dělat, že?
"Já jsem Ewelin Lupinová a toto je můj manžel Jack Lupin,"ujala se představování usměvavá žena se světle hnědými vlasy a dolíčky ve tvářích.
"Já jsem Katlin Conneryová," přijala jsem nabízenou dlaň a usmála se. Potřásla jsem si rukou i s blonďatým, lehce prošedivělým, ale přesto příjemně vypadajícím mužem a poté jsme si začali všichni povídat o škole. Měl to být náš poslední rok v Bradavicích, čekaly nás OVCE a spousta dalších nových věcí. Po sedmém, závěrečném ročníku jsme měli nastoupit do další školy. Školy se jménem život. No, to bude ještě zajímavý.
"Promiňte, ale já mám ještě sraz s kamarádkou,"omluvila jsem se zdvořile, zrovna když paní Potterová vyprávěla, jak se dali dohromady se svým mužem. Když jsem ten příběh slyšela poprvé, tak jsem se celkem dost nasmála, ale postupem času mě omrzel.
"Ale jistě, jistě!Ale vrátíš se k nám ještě, že ano?"pohlédla na mě paní Potterová.
"No, víte…Ona kamarádka si ještě bude muset dát věci do vlaku a…"
"Tak jí přiveď sem!"ozvala se paní Lupinová dobromyslně. "My se s ní seznámíme a kluci vám pak pomohou s jejím kufrem, že ano, pánové?"pohlédla přísně na svého syna, Jamese a Siriuse. Na Péťu asi zapomněla.
"Jasně, mami,"přisvědčil Remus s úsměvem, zato Sirius se tvářil zděšeně, James nadšeně a Petr nechápavě. Moji tři mozkově stabilnější kamarádi moc dobře věděli o koho jde. Zato Petr se moc nechytal
"Ano, to je dobrý nápad,"přitakala paní Potterová. "Stejně bude sedět s vámi, no ne?Tak proč by jste se měly s tím kufrem dřít sami?Chlapci vám pomohou!"
Střelila jsem pohledem po Siriusovi. Tvářil se skoro stejně nadšeně jako já! Ono, když jsem říkala, že Lil překecam, aby jela s námi, tak jsem myslela někde v soukromí a ne před Jamesovo rodiči! Až se tady chytnou přímo před nimi, tak to teprv bude vzrůšo.
"Tak dobře,"souhlasila jsem nakonec a odběhla na smluvené místo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tu...:))

--KLICK-- 100% (226)

Komentáře

1 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 28. prosince 2007 v 22:36 | Reagovat

:Dno tak to jsem zvědavá co na to Lily řekne,....:Drychle si to jdu přečíst...:D

2 pepenka5 pepenka5 | E-mail | Web | 29. prosince 2007 v 18:12 | Reagovat

Mám jednu otázku.Co to znamená Njn?

Asi: No jo no.

Nebo co?Odpoved mi napiš busd na

www.pepenka5.blog.cz

nebo na

ICQ: 381-493-357

3 Lightsoul Lightsoul | Web | 1. února 2008 v 10:40 | Reagovat

tak to je fakt supr, chudák Lil, ta bude asi hodně vykulená co na ní vymysleli, no noc jdu honem na další kapitolku, na kterou se už nemůžu dočkat. Píšeš fakt suprově a vtipně, no nic jdu na tu další :-))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama